Mapové podklady

Mapa

Svátek

Svátek má Martina

Aktuální počasí

Počasí dnes:

17. 7. 2018

bo

Bude polojasno až oblačno, místy přeháňky nebo bouřky. Denní teploty 24 až 28°C. Noční teploty 16 až 12°C.

 

#

 

Obec Sukorady - obecní úřad - idatabaze.czMěstské, obecní úřady - idatabaze.cz

Navigace

Výběr jazyka

  • Česky
  • English
  • Deutsch

Obsah

mohyly, památníky

Pomník padlých

Pomník padlých - žulový pomník s dvěma vsazenými mramorovými deskami černé barvy. Věnovaný obětem I. a II. světové války. 1. deska odhalena 21.5.1933 , 2. deska odhalena 9.5.1948

památky

Před restaurováním

Socha sv. Václava

Socha sv. Václava - odhalena roku 1780 a rekonstruována v roce 1998 a 2010

I. Lokalizace památky
Kraj: Středočeský
Obec: Sukorady
Bližší určení místa: v parčíku při hlavní silnici
Název památky: socha sv. Václava s podstavcem
Rejstříkové číslo památky: 28491/2 – 1747

II. Údaje o památce
Datování: 1780
Autor: neznámý
Materiál: málo odolný, žlutý, jemnozrnný pískovec z pojizerské oblasti
Rozměry: socha: výška 130 cm, šířka 80 cm, hloubka 38cm
sokl: výška 196 cm, šířka83cm, hloubka 60 cm


III. Popis památky
Socha sv. Václava v typickém postoji s praporcem a štítem s orlicí. Dvoustupňový podstavec zdobený volutami, v kazetě přední strany reliéf sv. Vojtěcha,nad reliéfem 17 80 na zadní straně nápis
" Ke czti a chwale Bozi
gest wizddwyžena
nakladem obce zdegssi"















technické památky

Kovárna v Sukoradech

V severovýchodním okraji návsi se nachází přízemní zděná kovárna čp. 9 z první poloviny 19.století, okapově orientovaná k silnici. Kryje ji sedlová střecha, na obou stranách ukončená hladce omítnutými zděnými trojúhelníkovými štíty. Objekt má tříprostorový půdorys tvořený podsíní, vlastní kovárnou a kolnou. Podsíň tvoří dvě pole valeně klenutého podloubí ve štítovém průčelí okapovém. Objekt je typickým představitelem architektonicky jednoduché vesnické klasicisní kovárny.

zříceniny, tvrze

Chvistonosy

Chvistonocy ležely 10 km severovýchodně od Mladé Boleslavi

Ve 14.století je zde doložen rod Horských z Chvistonos. Petr Horský z Chvistonos se připomíná v letech 1373 až 1408. K jeho potomkům patřil Petr, který v r. 1415 prodal statek svému bratru Zdeňkovi, který se zde uvádí ještě r. 1420. Na sjezdu šlechty boleslavského kraje v Nymburce r. 1440 je doložen Vítek z Chvistonos. Po posledním, blíže nejmenovaném zemanovi z Chvistonos, který zemřel před r. 1476, zůstaly tři dcery. Jejich poručníkem byl Mikuláš Okáč z Bříšťan. Chvistonosy připadly třetí z nich, Elišce, která byla ještě v 80.letech 15. století v poručenství svého strýce Heřmana Norýčky z Břežan. Od ní se dostaly Chvistonosy, připojené k Obrubcům, do držení Jana Ceteňského.
R. 1519 se Chvistonosy připomínají jako tvrz s pustým dvorem. Podobně další zprávy z let 1529 a 1576 uvádějí tvrz a též poplužní dvůr jako pusté. R.1583 se Chvistonosy již vůbec nepřipomínají. Po zániku byla ves součástí mladoboleslavského panství.
Do dnešní doby se z tvrze zachovalo výrazné vodní tvrziště, nacházející se nedaleko obce Martinovic. V listnatém lese severovýchodně od obce je zachován dvojdílný areál opevnění. Jádrem celé tvrze je vnitřní plošina, ke které přiléhá druhý pahorek, definovatelný jako předhradí. Kolem celé tvrze byly vybudovány ochranné příkopy s venkovními valy, dodnes z velké části dobře zachovalé.


Sukoradská tvrz

„Kopeček" - místní užívaný název


První písemný doklad o Sukoradech pochází poměrně až z pozdního období.
Na Sukoradech sídlil zemanský rod, který se podle tohoto místa i psal. Václav
ze Sukorad se připomíná v roce 1420 ve spojitosti s hradem Bezdězem, kde mohl být i jeho purkrabím. Znovu se připomíná v roce 1425, kdy se psal rovněž predikátem z Charvátců. Archeologické nálezy ze zdejšího tvrziště však dokládají její existenci už ve 14. století. V polovině 15. století byli držiteli této tvrze Lapačkové ze Sukorad , jmenovitě v roce 1468 Jindřich. Jeho potomek Jiří již sídlil na tvrzi v blízkém Březně.
Na druhé sukoradské tvrzi v roce 1457 sídlil Jan Lapačka ze Sukorad, který ji koupil od Kateřiny z Kosořic. Připojením k Březnu ztratila tato tvrz význam a zanikla.
Roku 1541 jeden díl vsi patřil k sousedním Matrovicím.V roce 1543 jsou zde uváděny dvě pusté tvrze. Jako příslušenství skašovské tvrze se ves připomíná v roce 1660, potom připadla k březenskému panství.
Ze starší tvrze je do dnešní doby zachováno viditelné tvrziště na levém břehu Klenice východně od kraje obce.V blízkosti mostu ke Dlouhé Lhotě se nachází výrazný pahorek, obklopený podkovovitým příkopem a venkovním valem. Nalezený archeologický materiál z prostoru této tvrze lze datovat přibližně do 14. a 15. století.
Druhá, patrně mladší tvrz je v dnešní době již zcela zaniklá. Stávala ve střední části vsi, východně od obnovené vodoteče, vedoucí od severu k jihu do Klenice. Východně od vodoteče a na jižní straně přetínající silnice je novostavba čp. 4, zaujímající místo dnes zbořeného dvora. Jeho menší díl zasahoval do prostoru východnějšího stavení čp. 63 a do prostoru zahrad na jih. Tvrz, podle místního podání srub, stávala na jižní straně dvora. K jeho opevnění mohl náležet dnešní rybníček na toku vodoteče.



hrady

VALEČOV

Hrad se nachází nedaleko Mnichova Hradiště. Vlakem tedy dojeď až tam a dále se vydej pěšky směrem pod dálnici po turistické značce. Rozhodně stojí za vidění i Drábské světničky, které jsou od hradu Valečov několik málo km naprosto jedinečným prostředím. Po cestě narazíš ještě na zbytky hrádku Klamorna a velice zajímavou vyhlídku.


Málokdo ví, ale je to fakt, že u Valečova se též nachází dnes již zaniklá skalní ves. Ta byla opětovně vykopávána a vynášena na povrch v osmdesátých letech minulého století skupinou historických šermířů, trampů a přátel Valečova. Dokonce zde tito lidé pobývali a trávili svou dovolenou. Hodně práce s údržbou hradu i této vesničky bylo oceněno v roce 1990, kdy byli tito lidé vyhnáni na popud místního úřadu Boseň a následně sem byl umístěn i správce.
Do této doby uklizený hrad byl oplocen a hlídán psy. Po psech se také nacházely exkrementy na všech prostorách hradu. Vzešly i návrhy na odkoupení objektu do správy těchto milovníků Valečova, ale byly razantně zamítnuty. Tak bylo zničeno dílo cca 50 lidí, kteří zde po dobu pěti let investovali své úspory do oprav zábradlí, zdiva a dalších "pomůcek". Dnes již není hrad tak pěkný a my víme proč. Na kdysi volně přístupném hradě, ke kterému jsme dělali průvodce za dobrovolný poplatek, dnes zaplatíte vstupné a dozvíte se zhruba třetinu toho, jak probíhal život na této fortifikaci v historickém období. Tehdy jsme provázeli i po skalní vesničce, kde ke každému z osmadvaceti objektů, jsme podávali výklad, který stál na solidních závěrech historiků, kteří se opírali o zdejší nálezy. A věřte, těch nálezů nebylo málo. Dnes jsou umístěny v muzeích a archivech. No nic, při návštěvě místa vzpomeňte na lidi, kteří zde pracovali jen z nadšení a s ohromným elánem.